Životopis

Deborah (Debbie, Debbs, Debbienka, Débora, Debora) Bennington se narodila 11. 05. 1993 jako jediné dítě do rodiny Benningtonových. Pochází z přímořského letoviska Bournemouth na jižním pobřeží Anglie, kde vlastní rodina nádherný dům klasického anglického stylu včetně vlastního bazénu, rozsáhlých zahrad a stájí.

Přímé sourozence žádné nemá, nejbližší v její věkové kategorii je její teta z otcovy strany – Cosette Bennington, které je aktuálně 24 let. Kromě prarodičů Herberta a Melissy se ovšem s nikým jiným z rozšířené rodiny již nestýká, pokud nejde o společenské události jako výroční plesy, či obchodní setkání jejího otce.

Vzhled:
Deborah měří na svůj věk neobvyklých 150 centimetrů, čímž se řadí do průměrně vyšších dětí. Je štíhlá, jeden by řekl, že až docela hubená. Má vysoké čelo, plné rty, malý drobný nosíček, jehož špička míří sama o sobě mírně nahoru a světlounce modré oči s dlouhými řasami. Obočí je poměrně úzké, ovšem k světlé barvě Debory vlasů celkem nevýrazné. Svítivě bloňdaté vlasy, které má dlouhé až do půlky zad jsou vlnité, ovšem vždy pečlivě rozčesané. Občas na nich lze vidět místy copánky, ale nikdy je neuvidíte v culíku v či drdolu.

Na svém obličeji nemá žádné výraznější pihy a ani se na jejím těle nevyskytuje mateřské znamínko. V létě je celkem bledá a nikterak zvlášť opálená. Její dlaně jsou hebké, neopracované, má pečlivě udržované nehty, nikdy si je nekouše. Velikost nohy je aktuálně mezi čísly 2-3, tedy nijak velkou nohu nemá. Již zmiňované rty se často zářivě smějí, vytvoří se tím úchvatné tvářičky, které jsou celkem buclaté. Pokud ovšem zrovna není uprostřed diskuze, kde může mluvit o sobě rty tvoří tenkou linku a v očích jí hraje zamyšlený výraz pozorující ostatní dění.

Oblékání:
Odjakživa nošené šaty a společenské oblečení si vyžádalo svou daň, a Deborah ve svých 11 letech je zvyklá nosit pouze šaty nebo sukně. Nejraději má kombinaci bílé a zelené, jelikož bílá v ní probouzí onu čistotu a poukazuje na její krásu, a zelenou, vzhledem k velkému vztahu k přírodě a lesu (a černé magii, ale tak pšt). V zimě krátké sukně střídají dlouhé a naopak. Boty zásadně nosí naleštěné, vždy černé. Je zvyklá chodit i na menších podpatcích, ve kterých i tancuje. Nemá ráda kravaty, na krku raději nosí řetízky či náhrdelníky.

Povaha a chování:
Vzhledem k tomu, že Deborah až do svých 11 let žila doslova jako v pohádce, a kromě společenských akcí a setkání s lidmi z okruhu rodiny a obchodu, je zvyklá na cokoliv, co si zamane. Vinou otce, který často do noci pracuje, a částečně i z rozhodnutí matky Deborah vyrůstala sama v přítomnosti svého domácího učitele pana Cassidy, svého koně Roxpera a skřítky Loesly. Je to člověk pohodlný a povrchní. Není zvyklá udržovat si přátelství, či nějaké přátele mít. Ostatním se může zdát, že si neustále na něco stěžuje, což souvisí s tím, že je rozmazlená. Pokud si sama nevybere, že se s někým začne bavit, je nepřátelská a nesympatická. K ostatním tedy přistupuje nejprve velice opatrně. Ačkoliv má dětský, nevinný, zvonivý hlásek a umí krásně zpívat, v případě naštvání se její hlas mění v „ječák“ a spíše na ostatní vříská a dupe nožičkou.

Díky tomuto projevu, který je u ní na denním pořádku se stává středem pozornosti, což jí jenom prospívá. S novým životem se snaží přizpůsobovat okolnímu světu, ale je to pro ni tak náročné, že často pláče, je náladová a závistivá. Sama nikdy nepoznala dětskou radost z maličkostí, hodnotí dost lidí podle vzhledu a snaží si vybírat přátele podle původu. Od malička jí byla vštěpována důležitost tradice čistokrevného rodu, rodinného odkazu i firmy. Nikdy nepracovala pořádně rukama, ráda poroučí druhým, vymýšlí, jak ostatní shodit a hraje si na paní Dokonalou. Kromě jejich špatných vlastností má samozřejmě ty dobré. Je usměvavá, talentovaná (viz. dovednosti), sebejistá a svědomitá.

Dovednosti:
Vzhledem k tomu, že od malička byla učena hře na hudební nástroje, ovládá skvěle hru na příčnou flétnu a housle. K 9. narozeninám jí rodiče pořídili Arabského plnokrevníka Roxpera, na kterém se za 2 roky naučila obstojně jezdit. Kromě hodin hudby má za sebou také lekce společenského tance, které jsou nezbytné při společenských akcích. Díky těmto společenským akcím má tendence se ráda líčit, často navštěvuje matčinu kosmetiku, ačkoliv jí je vštěpováno, že na aristokratickou dámu se přílišné líčení nehodí. Její matka je skvělá malířka, ale malba nikdy Deborah nebavila, vzhledem k tomu, že od toho často měla špinavé ruce či oblečení.

Mezi její koníčky nadále zůstává hra na příčnou flétnu, jízdy na Roxperovi a celkem nově učení se francouzštiny. Její matka jí díky pobytu v Krásnohůlkách zvládá bravurně, otec jako konzervativní Brit francouzštinu ve svém domě slyšet nechce. Do školy se nejvíce těší na Obranu proti Černé magii a Kouzelné formule. Nejméně pak na lektvary, jelikož od malička nemá ráda sklepy, tmavá zákoutí a dostatečně nevětrané prostory.

Původ a rod(ina):
Jak již bylo řečeno Deborah je první, a zatím jediný potomek Charlese a Charlotte Benningtonových. Rod Bennington, jehož jméno je v matrikách k nalezení zhruba od přelomu 17. století vlastní patent na výrobu vlastních vysoce kvalitních kotlíků dodávaných do obchodů a výzkumných ústavů po celém světě. Již od nepaměti jsou manželky vybírány synům čistě z kouzelnických rodin, vždy se důkladně dbá na rodokmen zmiňované. Po starém způsobu přebírá vedení firmy v 17 letech vždy syn. Charles proto doufá, že se Charlotte podaří mít syna, a Deborah je tato skutečnost ze strany otce čím dále častěji dávána najevo. Otec sám má sestru, tetičku Cosette, se kterou se ovšem vídá pouze na společenských akcích.

Cosette je mladší sestra, tudíž odjakživa byla na druhé koleji. Snaží se Deborah vychovávat podle svých představ, což se nelíbí ani za mák jejímu bratrovi. Cosette chodila jako jedna z mála z rodu do Havraspáru, především díky tomu, že vynikala v tajích kouzel a již od malička byla nadprůměrně chytrá. V současné době žijí všichni 4 prarodiče. Herbert a Melissa Benningtonovi žijí v domě o pár desítek kilometrů dál. Herbert se rozhodl přenechat velký dům na starost Charlesovi a s Melissou si nyní v jejich 60 letech užívá klid. Ve společnosti i nadále oba působí jako hlavní předsedové Rady.

Nathaniel a Melania Bonnetovi, rodiče Charlotte pracují oba na MK až do současnosti. Rozhodnutí své dcery stát se lékouzelnicí prvně odsoudili, nicméně když zjistili, že dokáže být nápomocná nebránili jí v jejím rozhodnutí. Nathaniel sice krátce po rozhodnutí prohlásil, že měla tenkrát skončit v Mrzimoru, nicméně spory byly urovnány a nyní jsou i nadále její rodiče vítanými hosty na nejrůznějších společenských událostech.

Koleje:
Většina rodiny Bennington chodila do Zmijozelu, kromě Cosette (*1974) a Theresy (*1922) s Bartem (*1922), kteří byli hrdými členy Havraspárské koleje. Melania Bonnet (*1952) – Nebelvír, Nathaniel Bonnet (*1950)– Zmijozel.

Rodiče:
Charles Bennington (22. 08. 1967) – 36 let. Ředitel a majitel firmy Bennington vyrábějící kotlíky. Konzervativní Brit, který s přibývajícím věkem nesnáší francouzštinu a stává se více a více zatrpklým. To je způsobeno tím, že často pracuje do noci, a navíc nemá syna, kterému by náležela po jeho dospělosti společnost. Umí přímo bravurně čarovat, a ačkoliv vyrábí kotlíky, má tendenci experimentovat s Černou magií. K jeho štěstí si vzal Charlotte, která se věnuje odeklívání nepovedených zaklínadel a (povedených!) kleteb. Vzhledem k tomu, že kapitál společnosti je dostatečný, rád nakupuje umělecká díla na aukcích a pořádá plesy, na kterých rád tato díla prezentuje a ukazuje ostatním kouzelníkům ze stejné společenské vrstvy.

Charlotte Bennington rozená Bonnet (22. 12. 1969) 34 let. Lékouzelnice na volné noze, odeklínačka nepovedených zaklínadel a kleteb. Pochází též z rodu s dlouholetou tradicí. Rod Bonnet se odjakživa věnuje práci na MK a po Francii a Anglii má několik volně pracujících zaměstnanců pro Odbor Záhad. Charlotte ovšem díky částečnému pobytu v Krásnohůlkách odmítla práci na MK a začala pracovat pro Sv. Munga. Později, po svatbě a po otěhotnění přestala pracovat pro zaměstnavatele, a věnuje se této práci na volné noze. Především čarodějové, jež experimentují s kouzly si mohou dovolit dát peníze za jindy náročnou léčbu. Zbožňuje malování, francouzštinu, hudbu a svou dceru Deborah, která je téměř totožná kopie její maličkosti. Charlotte je stejně jako Deborah jedináček, a proto si spolu o něco lépe rozumí.

Uzavírka Bradavic v letech 1978 – 1981:
Charles absolvoval první 3 ročníky v Kruvalu, po znovuotevření Bradavic v roce 81/82 se rozhodl, že jako člen rodiny, která několik let udržovala pověst ve Zmijozelu, dostuduje v Bradavicích. Tam také potkal Charlotte, která po dva roky při zavřené Bradavické škole díky konexím jejího příbuzenstva ve Francii studovala v Krásnohůlkách. Charlotte, jejíž rodina odjakživa patřila mezi lepší společenskou vrstvu chodila taktéž do Zmijozelu a díky kratšímu odkladu se v 15 letech stala prefektkou, což jí Charles záviděl. Díky společné zálibě umění a četbě brzy našli společné slovo a v 20 letech, kdy měli oba dostatečně zajištěnou práci se rozhodli vstoupit v manželský svazek. O šest let později, v roce 1992 se Charlotte na začátku srpna podařilo otěhotnět a 11. 05. na svět přišla Deborah.